Pracovní pohoda po Česku: Důležití jsou kolegové, zaměstnanci ale často bojují s toxickým vedením a pocitem marnosti

Průměrná spokojenost českých zaměstnanců dosahuje hodnoty 3,24, kterou hodnotili z nejrůznějších úhlů na pětibodové škále. 

Vyplývá to z rozsáhlé analýzy na portálech JenPrace.cz a JenFirmy.cz.

Výsledek rozhodně neznačí žádnou katastrofu, odhaluje ovšem propast mezi zaměstnanci a managementem. 

„Většina zaměstnavatelů v Česku zatím nepracuje systematicky s dlouhodobým wellbeingem, rozvojem lidí a zaměstnaneckou zkušeností. Výsledkem není otevřená nespokojenost, ale spíš pocit stagnace a omezených možností,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz a JenFirmy.cz. 

Kolektiv jako záchranný kruh v toxickém moři

Nejsilnějším faktorem spokojenosti Čechů je jednoznačně pracovní tým.
 

👉 Respondenti oceňovali přátelskou atmosféru a vzájemnou pomoc.

„Zde musím pochválit kolektiv, který i přes aktuální změny drží firmu nad vodou. Je to rozhodně jeden z důvodů, proč má podnik stále svůj půvab, “ uvedl například jeden z nich

Tento půvab však často naráží na realitu managementu. Podle dat je vedení kritizováno dvakrát častěji než chváleno.
 

👉 Zaměstnanci si stěžují na aroganci a pocit, že jsou jen nahraditelnými součástkami v soukolí.
 

„Zaměstnanec je jen číslo a dávají najevo, jak lehce jste nahraditelní. Když člověk přijde s nápadem, co zlepšit, nápad provést nelze,“ zaznívá v jednom z negativních hodnocení.

Peníze nejsou všechno

„To, že zaměstnanci často mluví o penězích, ještě neznamená, že právě mzda je hlavním důvodem jejich nespokojenosti. Funguje spíš jako hygienický faktor – když je nízká nebo vnímaná jako nespravedlivá, spokojenost rychle klesá, ale její samotná existence ji automaticky nezvyšuje,“ vysvětluje Michal Španěl.
 

Hodnocení mzdy bylo sice celkově nízké (3.2 bodů z 5) a zaměstaneckých benefitů ještě nižší (2.9 z 5).

Z pohledu vlivu na celkovou spokojenost se však mzda umístila až na 8. místě z 11. hodnocených faktorů.
 

👉  Skutečným hitem uplynulého roku byla časová flexibilita. Možnost skloubit práci s rodinou je pro mnohé důležitější než ovoce na pracovišti. 

„Pracovní doba byla flexibilní, takže si člověk mohl zařídit vše, co potřeboval – úřady, vyzvednutí dětí i balíčků,“ pochvalovala si spokojená zaměstnankyně.

„Na pohovoru se dozvíte, že homeoffice je možný, ale až tam pracujete, dozvíte se, že je HO pro firmu sprosté slovo. Co se týče atmosféry na pracovišti – jedna velká toxická katastrofa,“ zmiňoval v dotazníků jiný respondent.

Proč lidé dávají výpověď?

Data vyvracejí mýtus, že lidé odcházejí jen za lepší mzdou. Hlavním zabijákem motivace se totiž ukázal pocit stagnace.

👉 Nadpůrměrně dobře hodnotili pracovní dobu (3.53/5), pracovní zázemí (3.35/5) i pracovní atmosféru (3.32/5)

👉 Češi sice často považují svou práci za rozmanitou, ale nevidí v ní budoucnost. Investice do rozvoje a kariérního postupu jsou v tuzemských firmách stále slabé.

„Lidé velmi často neodcházejí proto, že by je práce nebavila. Odcházejí proto, že v ní nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu. Chybějící kariérní cesty a slabé investice do rozvoje talentů vytvářejí pocit slepé uličky,“ říká Michal Španěl z JenPráce.cz a dodává: 

„Tento problém je o to závažnější v době rychlých technologických změn, kdy se schopnost firem pracovat s upskillingem a reskillingem stává klíčovou konkurenční výhodou na trhu práce.“

Regionální i mezioborové rozdíly

Index odhalil obrovské rozdíly mezi obory. Platí jednoduchá úměra: čím blíže máte k manuální práci, tím hůře se v práci cítíte.

👉  Nejspokojenější jsou lidí v produktových, marketingových a právních odděleních, relativní spokojenost vládne také v IT a financích.
 

👉  V profesích zodpovědných za bezpečnost a ochranu, ve výrobě a stavebnictví či údržbě je pak spokojenost nejnižší.

Zajímavé je i geografické srovnání. Brno (3,36) v celkové spokojenosti porazilo Prahu (3,30).

Brno těží z pozice technologického centra, kde nejsou životní náklady tak drastické jako v hlavním městě.

Na opačném konci žebříčku skončila Olomouc, kde lidé nejcitlivěji vnímají nízké mzdy a omezené možnosti růstu.

Wellbeing Index 2025 připravily portály JenPráce.cz a JenFirmy.cz na základě analýzy 9 150 hodnocení reálných zaměstnanců

Sběr dat probíhal od 1. ledna do 31. prosince 2025.

Index sledoval 11 oblastí včetně mzdy, atmosféry, nadřízených a možností rozvoje.