Vedro v práci snižuje výkon až o čtvrtinu. Jaké povinnosti mají firmy?

Pracovněprávní předpisy proto stanovují maximální přípustné teploty podle náročnosti práce.
 

• U běžné kancelářské práce je limit 27 °C.
• U těžší manuální práce je limit 24 °C
• U nejnáročnějších fyzických činností může být hranice ještě nižší.
   

Letní vedra dokážou výrazně ovlivnit fungování firem. Přehřáté kanceláře, výrobní haly nebo venkovní pracoviště nejsou pouze nepříjemné pro zaměstnance.
 

👉 Vysoké teploty mohou snižovat produktivitu, zhoršovat koncentraci a zvyšovat riziko chyb i pracovních úrazů.

👉 Zaměstnavatelé by proto měli teplotu na pracovišti pravidelně sledovat a včas přijímat opatření. Pokud jsou překročeny stanovené limity, je nutné zajistit například technické úpravy, organizační změny, pitný režim nebo bezpečnostní přestávky.

Jaká teplota na pracovišti je ještě přípustná

Přípustná teplota na pracovišti se odvíjí od fyzické náročnosti vykonávané práce.

Jiná pravidla platí pro administrativní činnosti v kanceláři a jiná pro zaměstnance ve výrobě, stavebnictví nebo při těžké fyzické práci.
 

„Záleží na charakteru vykonávané práce. Jednotlivé pracovní činnosti jsou rozděleny do několika kategorií podle fyzické náročnost. Každá z nich má stanovenou vlastní teplotní hranici. Zatímco pracovat v kanceláři je možné až do 27 °C, například výkopové práce je možné vykonávat pouze do 20 °C,“ upozorňuje Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Pro firmy je důležité, aby zaměstnance správně zařadily podle charakteru práce. Od toho se následně odvíjí nejen posuzování teploty, ale také nastavení pitného režimu, přestávek nebo úpravy pracovní doby.
 

Jak horko ovlivňuje pracovní výkon

Horko v práci má přímý dopad na produktivitu.

Zaměstnanci se v přehřátém prostředí rychleji unaví, hůře se soustředí a častěji chybují. To může být problematické zejména u profesí, které vyžadují přesnost, rychlé reakce nebo obsluhu strojů.

👉 Při lehké fyzické zátěži dosahuje člověk optimálního výkonu přibližně do 22 °C.

👉 Pokud teplota vzroste na 27 °C, může pracovní výkon klesnout až o čtvrtinu.

👉 U teplot nad 30 °C se dopad na produktivitu často ještě výrazně zvyšuje.
 

„Podle typu pracovní pozice se realisticky můžeme bavit i o pěti až desetiprocentním úbytku produktivity při teplotách na pracovišti do 30 stupňů. Pokud jsou hodnoty ještě vyšší, výkonnost se snižuje až o nižší desítky procent,“  říká Michal Španěl z JenPráce.cz.

Pro zaměstnavatele tak nejde pouze o splnění zákonných povinností.

Dobře nastavená opatření během veder mohou pomoci udržet výkon týmu, snížit chybovost a předejít zdravotním komplikacím.

Zdravotní rizika při práci v horku

Dlouhodobý pobyt v přehřátém prostředí může vést k dehydrataci, přehřátí organismu a celkovému vyčerpání.
 

⚠ U citlivějších osob se potíže mohou objevovat už při teplotách nad 28 °C.

⚠  Výrazně vyšší riziko přinášejí teploty přesahující 36 °C.

Mezi časté projevy přehřátí a nedostatku tekutin patří:
 

• bolesti hlavy

• svalové křeče

• slabost a únava

• zažívací obtíže

• zhoršená orientace

• pomalejší reakce

• horší koncentrace
   

Zvláštní pozornost by firmy měly věnovat zaměstnancům, kteří pracují fyzicky, pohybují se ve venkovním prostředí nebo vykonávají činnosti, u nichž může únava a nepozornost zvýšit riziko pracovního úrazu.
 

Jaké povinnosti má zaměstnavatel při vysokých teplotách

Pokud teplota na pracovišti překročí stanovené limity, musí zaměstnavatel přijmout odpovídající technická nebo organizační opatření.

V první řadě by měl využít možnosti, jak teplotu snížit nebo omezit její dopad na zaměstnance.

Mezi nejčastější opatření patří:

• klimatizace nebo účinné větrání

• stínění oken a omezení přímého slunečního záření

• úprava délky směny

• bezpečnostní přestávky

• přesunutí náročnější práce do ranních hodin

• střídání zaměstnanců na fyzicky náročných činnostech

• zajištění vhodného pitného režimu
   

Bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby. Zaměstnavatel by měl zároveň průběžně vyhodnocovat konkrétní pracovní podmínky a podle nich upravovat režim práce.
 

„Zaměstnavatel zároveň musí vyhodnotit konkrétní pracovní podmínky a zařadit zaměstnance do odpovídající kategorie práce. Od toho se odvíjí nastavení pitného režimu, délka přestávek, případné střídání pracovních činností nebo úpravy pracovní doby,“  dodává Michal Španěl z JenPráce.cz.

Pitný režim na pracovišti během veder

Pitný režim je jedním ze základních opatření při práci ve vysokých teplotách.

Zaměstnavatel má povinnost zajistit nápoje tak, aby zaměstnanci mohli doplnit významnou část tekutin a minerálních látek ztracených během směny pocením a dýcháním.

👉 V běžných podmínkách se doporučuje vypít přibližně 2,5 až 3 litry tekutin denně.

👉 Při fyzické námaze, práci v horku nebo pobytu ve výrobních provozech s vyšší teplotou však může být potřeba vyšší.

Vhodné nápoje během horkých dnů jsou zejména:
 

• čistá voda

• slabě mineralizované vody

• neslazené čaje

• nápoje doplňující minerální látky při vyšší fyzické zátěži

Důležité je pít pravidelně v průběhu celého dne, nikoli až ve chvíli, kdy se dostaví žízeň. Pocit žízně totiž často přichází až tehdy, když je organismus už částečně dehydratovaný.

Dress code a oblečení v horku

Na pocitovou teplotu a únavu nemá vliv pouze samotná teplota vzduchu.

Velkou roli hraje také oblečení. Nevhodný oděv může bránit odvodu tepla, zvyšovat pocení a zhoršovat celkový komfort při práci.

👉 U profesí, kde to charakter práce a bezpečnostní pravidla umožňují, může pomoci dočasné uvolnění firemního dress codu.

👉 V kancelářích může jít například o lehčí a vzdušnější oblečení. Ve výrobních provozech je však vždy nutné respektovat požadavky na ochranné pracovní pomůcky.

Organizace práce může snížit riziko přehřátí

Ne každá firma může okamžitě investovat do klimatizace nebo rozsáhlých technických úprav.

Řadu opatření je ale možné zavést organizačně. Právě dobré plánování práce může během veder výrazně pomoci.
 

• Náročnější fyzické činnosti je vhodné přesouvat do ranních hodin, kdy jsou teploty obvykle nižší.
• Naopak v odpoledních hodinách, kdy horko vrcholí, mohou firmy zařazovat méně fyzicky náročné úkoly, administrativu nebo plánované porady.
   

„V některých provozech může pomoci také flexibilnější pracovní doba, střídání zaměstnanců na jednotlivých činnostech nebo častější krátké přestávky. Taková opatření zpravidla nevyžadují vysoké investice, přesto mohou významně snížit riziko přehřátí organismu, poklesu koncentrace i pracovních úrazů,“ dodává Michal Španěl z JenPráce.cz.

Proč by firmy měly řešit horko na pracovišti včas

Letní teploty mohou stoupat rychle a improvizace až ve chvíli, kdy jsou kanceláře nebo provozy přehřáté, většinou nestačí.

Firmám se vyplatí mít předem nastavený jednoduchý postup. Ten by měl odpovědět hlavně na otázky:
 

✅ kdo sleduje teplotu na pracovišti

✅ kdy se zavádějí bezpečnostní přestávky

✅ jak se upravuje pracovní režim

✅ kdo zajišťuje pitný režim

✅ jak se informují zaměstnanci

✅ jak se postupuje u rizikových provozů a fyzicky náročných profesí
 

Dobře nastavená pravidla chrání zdraví zaměstnanců, snižují riziko chyb a pomáhají udržet provoz i během horkých dnů. Zároveň ukazují, že firma bere pracovní podmínky vážně.

Na portálu JenFirmy.cz mohou lidé objevovat firmy, jejich prostředí a pracovní kulturu. Pro zaměstnavatele je to příležitost ukázat nejen to, čím se zabývají, ale také jak přistupují ke svým zaměstnancům a každodenním podmínkám na pracovišti.

📖 Často se ptáte

Jaká je maximální teplota v kanceláři?

U běžné kancelářské práce je maximální přípustná teplota 27 °C.

Pokud je tato hranice překročena, zaměstnavatel by měl přijmout opatření ke snížení teploty nebo upravit organizaci práce.

Jaká je maximální teplota při manuální práci?

U těžších manuálních profesí je limit 24 °C.

U nejnáročnějších fyzických činností, například při výkopových pracích, může být přípustná hranice pouze 20 °C.

Musí zaměstnavatel zajistit pitný režim?

Ano. Při práci ve vysokých teplotách musí zaměstnavatel zajistit nápoje tak, aby zaměstnanci mohli doplnit tekutiny a minerální látky ztracené během směny pocením a dýcháním.

Započítávají se bezpečnostní přestávky do pracovní doby?

Ano. Bezpečnostní přestávky zavedené kvůli vysoké teplotě na pracovišti se započítávají do pracovní doby.

Jak může zaměstnavatel snížit dopad horka na práci?

Pomoci může klimatizace, větrání, stínění, úprava směn, přesunutí náročnější práce do ranních hodin, častější přestávky, střídání činností a dostatečný pitný režim.