Student na brigádě: kdy firma odvádí pojistné a proč řešit růžový formulář

Léto je pro řadu firem obdobím dovolených, sezónních zakázek, festivalů, vyšší poptávky v gastronomii, maloobchodu, logistice i službách.

A právě studenti bývají jednou z nejdostupnějších možností, jak krátkodobě doplnit směny, pokrýt provoz nebo zvládnout nárazovou práci.

Studentská brigáda není jen domluva na hodinové sazbě.
 

👉 Zaměstnavatel musí vědět, zda se studentem uzavírá dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti, kolik si brigádník v daném měsíci vydělá, zda podepsal prohlášení poplatníka a kdy už z odměny vznikají odvody na sociální a zdravotní pojištění.

„U studentských brigád se firmy často soustředí hlavně na to, aby rychle obsadily směny. Jenže i krátkodobá výpomoc musí být správně nastavená. Rozhoduje typ dohody, výše měsíční odměny, evidence příjmů i to, zda má student podepsané prohlášení poplatníka. Chyba nemusí vzniknout ze zlého úmyslu, často stačí jen podcenit administrativu,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Studentských brigádníků mohou být statisíce. Přesné statistiky nejsou

Přesný počet studentů, kteří si během léta přivydělávají na brigádách, veřejné statistiky samostatně neevidují. Je ale zřejmé, že potenciální skupina je velká.
 

👉 Na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku studovalo ke konci roku 2025 přibližně 330,5 tisíce osob. K tomu je potřeba připočítat stovky tisíc středoškoláků, z nichž část v létě také hledá práci.

👉 V evropském kontextu navíc platí, že práce při studiu není okrajový jev. Podle Eurostatu bylo v roce 2024 při formálním vzdělávání zaměstnáno 25,4 procenta mladých lidí ve věku 15 až 29 let v EU.

Nově se do letních brigád mohou za přísných podmínek zapojit také mladiství od 14 let. Ani u nich zatím neexistuje veřejná statistika, která by říkala, kolik čtrnáctiletých skutečně pracuje. 

DPP a DPČ: podobné dohody, rozdílné důsledky

👉 Nejčastěji firmy u brigád využívají dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Na první pohled jde o flexibilní formy spolupráce, které se hodí právě pro sezónní nebo nepravidelnou výpomoc. Z hlediska odvodů se ale liší.
 

• U dohody o provedení práce (DPP) je v roce 2026 důležitá hranice 12 000 korun hrubého měsíčního příjmu u jednoho zaměstnavatele. Pokud příjem této částky dosáhne, vzniká účast na pojištění a zaměstnavatel odvádí sociální i zdravotní pojištění. Prakticky to znamená, že do částky 11 999 korun měsíčně se pojistné zpravidla neodvádí.
• U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je hranice nižší. V roce 2026 zůstává rozhodná částka na úrovni 4 500 korun. Jakmile hrubý měsíční příjem z DPČ této částky dosáhne, zaměstnavatel odvádí pojistné.
   

Pro firmy je proto důležité počítat nejen s hodinovou mzdou, ale i s očekávaným rozsahem práce.

Student, který měl původně pomoci jen pár směn, se může během sezóny snadno dostat přes limit, pokud začne vypomáhat častěji.

Růžový formulář: drobnost, která ovlivní čistou mzdu

Prohlášení poplatníka daně z příjmů, známé jako růžový formulář, bývá u brigád častým zdrojem nejasností.

👉 Pro zaměstnavatele je podstatné hlavně to, že student může mít v jednom měsíci podepsané prohlášení pouze u jednoho zaměstnavatele.

Pokud ho podepíše, může zaměstnavatel při výpočtu odměny uplatnit základní slevu na poplatníka. Díky tomu student často neplatí daň vůbec, případně platí méně. Pokud ale pracuje ve stejném měsíci pro více firem, nemůže mít prohlášení podepsané všude.

„Z pohledu studenta je růžový formulář často jen papír navíc. Z pohledu zaměstnavatele jde ale o dokument, který přímo ovlivňuje výpočet daně. Firma by si měla ohlídat, zda student prohlášení opravdu podepisuje u ní, a zároveň mu srozumitelně vysvětlit, že ve stejném měsíci nemůže stejnou slevu uplatňovat u více zaměstnavatelů,“ upozorňuje Anna Kevorkyan.
 

Právě zde vznikají typické letní zmatky.

Co musí firma hlídat u více brigád

Zaměstnavatel obvykle nemá kompletní přehled o tom, kde všude student pracuje. Přesto může řadě problémů předejít už při nástupu.

👉 Vyplatí se ověřit, zda student pracuje i jinde, zda chce podepsat prohlášení poplatníka a zda rozumí tomu, že ho nemůže mít ve stejném období podepsané u více zaměstnavatelů.

👉 Firma by také měla počítat s tím, že student může po skončení roku požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech.

Samotná povinnost podat daňové přiznání je na studentovi, nikoli na firmě.

Zaměstnavatel ale svým postupem ovlivňuje, zda bude mít student správné podklady a zda se jeho příjmy zdaní odpovídajícím způsobem.

DPP znamená také pravidelnou evidenci

Dohoda o provedení práce je mezi firmami oblíbená, ale administrativně už dávno nejde o zcela „bezstarostnou“ formu spolupráce.
 

• Zaměstnavatelé musí u DPP hlásit příjmy zaměstnanců České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), a to i v případech, kdy se z daného příjmu neodvádí pojistné.

To je důležité hlavně u firem, které v létě najímají větší počet krátkodobých brigádníků.

Každá dohoda, každá změna i každý měsíc s příjmem znamenají povinnost mít pořádek v evidenci.

„U menších zaměstnavatelů bývá rizikem představa, že brigádník na pár směn znamená minimum papírování. U dohod je ale dnes potřeba pečlivě sledovat nejen odpracované hodiny a odměnu, ale také hlášení a případné překročení limitů. Čím více brigádníků firma v létě nabírá, tím důležitější je mít jasný interní postup,“ doplňuje Anna Kevorkyan.

Čtrnáctiletí na brigádě: nová možnost s přísnými pravidly

Zaměstnavatele může zajímat také možnost zaměstnat mladistvé od 14 let.
 

👉 Od června 2025 je za přesně stanovených podmínek možné, aby mladiství mladší 15 let nebo ti, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku, vykonávali lehké práce během hlavních letních prázdnin.

Nejde tedy o běžnou brigádu bez omezení.
 

• Práce musí být lehká a nesmí ohrožovat zdraví, vzdělávání ani morální vývoj mladistvého.
• Zároveň platí přísnější limity pracovní doby: směna nesmí překročit 7 hodin denně a týdenní pracovní doba 35 hodin týdně.
   

Pro firmy to může být zajímavé například u jednoduchých pomocných prací, ale rozhodně nejde o univerzální náhradu běžných brigádníků.

Zaměstnavatel by měl předem prověřit, zda je konkrétní práce pro tak mladého člověka vhodná a zda splňuje všechny zákonné podmínky

Mohou rodiče přijít kvůli brigádě dítěte o daňové zvýhodnění?

Tato otázka se objevuje hlavně u mladších studentů.
 

👉 Zaměstnavatel sice daňové zvýhodnění rodičů přímo neřeší, ale měl by být připraven, že se na něj studenti nebo rodiče mohou ptát.

👉 Samotná brigáda obvykle automaticky neznamená ztrátu daňového zvýhodnění na dítě. Rozhodující bývá především to, zda dítě splňuje podmínky nezaopatřeného dítěte a soustavné přípravy na budoucí povolání, tedy například studuje střední nebo vysokou školu.

Komplikace mohou nastat při ukončení studia, přerušení školy nebo přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělávání.

V těchto případech je vhodné odkázat rodiče nebo studenta na účetní či daňového poradce, protože konkrétní situace se mohou lišit.
 

Co by měl zaměstnavatel ověřit před nástupem brigádníka?

Před nástupem studenta na brigádu by si firma měla odpovědět hlavně na tyto otázky:
 

1. Bude brigádník pracovat na DPP, nebo DPČ?
2. Jaká bude očekávaná hrubá odměna v jednom kalendářním měsíci?
3. Nehrozí u DPP dosažení hranice 12 000 korun?
4. Nehrozí u DPČ dosažení hranice 4 500 korun?
5. Podepisuje student prohlášení poplatníka u nás?
6. Ví student, že růžový formulář nemůže mít ve stejném měsíci podepsaný u více zaměstnavatelů?
7. Má firma nastavenou evidenci a hlášení příjmů u DPP?
8. Jde o mladistvého zaměstnance, u kterého platí přísnější pravidla pracovní doby?
9. Bude potřeba po skončení roku vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech?
10. Má brigádník jasně vysvětlené, co znamená hrubá a čistá odměna?

Studentské brigády mohou firmám výrazně pomoct v době dovolených, sezónních špiček nebo nárazových zakázek.

👉 Právě proto se vyplatí mít jejich administrativu připravenou dřív, než první brigádník nastoupí na směnu.

Nejčastější chyby nevznikají kvůli tomu, že by pravidla byla nepochopitelná, ale proto, že se dohoda, limity odvodů, růžový formulář nebo potvrzení o příjmech začnou řešit až zpětně.

U jednoho brigádníka to může být drobná komplikace. U desítek letních výpomocí už problém, který zbytečně zatíží účetní i personální oddělení.

📖 Nejčastější otázky firem ke studentským brigádám

Kdy firma odvádí pojistné u DPP?

V roce 2026 vzniká účast na pojištění u DPP při dosažení hrubého měsíčního příjmu 12 000 korun u jednoho zaměstnavatele. Do částky 11 999 korun měsíčně se pojistné zpravidla neodvádí.

Kdy firma odvádí pojistné u DPČ?

U DPČ je v roce 2026 rozhodná částka 4 500 korun. Pokud hrubý měsíční příjem této hranice dosáhne, zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění.

Může student podepsat růžový formulář u více firem?

Ne ve stejném měsíci. Prohlášení poplatníka může mít student v jednom měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.

Musí firma řešit daňové přiznání studenta?

Ne, daňové přiznání je povinností studenta. Firma ale může mít povinnost vystavit potřebné potvrzení o příjmech a měla by mít správně vedenou mzdovou evidenci.

Může firma zaměstnat čtrnáctiletého brigádníka?

Čtrnáctiletí mohou vykonávat lehké práce pouze během hlavních letních prázdnin. Směna nesmí přesáhnout 7 hodin denně a týdenní pracovní doba 35 hodin.