Firmy hledají nový typ lidí. „New-collar“ pracovník spojuje AI s úsudkem a komunikací
- Účetní, který si pomocí AI připraví první analýzu odchylek, ale sám pozná, kdy výsledek nedává smysl.
- Personalista, který využije technologii při přípravě náboru, ale konečné rozhodnutí postaví na zkušenosti a rozhovoru s kandidátem.
- Obchodník, který si během několika minut zpracuje podklady o klientovi, ale vztah s ním musí vybudovat sám.
Právě tak mohou vypadat pracovníci, o kterých LinkedIn ve svém Labor Market Report 2026 mluví jako o nastupující „new-collar“ pracovní síle.
Nejsou definováni jedním vzděláním nebo profesí. Jejich výhodou je kombinace odbornosti, technologických dovedností a schopností, které se automatizují podstatně hůře.
New-collar není nová profese. Je to nový způsob, jak skládat dovednosti
Pojem „new collar“ není úplně nový. Společnost IBM jej používala už před nástupem generativní AI pro technologické pozice, u kterých byly praktické dovednosti důležitější než tradiční vysokoškolský titul.
Současná vlna umělé inteligence ale jeho význam rozšiřuje: podobný princip se začíná týkat i běžných kancelářských, obchodních nebo odborných profesí.
„Typické pro new-collar pracovníky není konkrétní vzdělání nebo titul, ale schopnost propojit znalost svého oboru s praktickým využíváním nových technologií. Nejde tedy nutně o IT specialisty. Může to být účetní, personalista, obchodník nebo technik, který díky AI dokáže část své práce dělat rychleji a lépe a současně má dostatečné odborné znalosti na to, aby výsledek správně posoudil,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
To je důležitý rozdíl.
New-collar pracovník není člověk, který jen umí otevřít ChatGPT nebo jiný AI nástroj. Musí také vědět, jaký problém řeší, jak posoudit kvalitu výsledku a kdy se na technologii naopak nespoléhat.
1,3 milionu nových rolí a AI gramotnost mimo IT
LinkedIn za poslední dva roky eviduje přibližně 1,3 milionu nových AI-enabled pracovních míst po celém světě.
👉 Patří mezi ně například AI engineers, specialisté zavádějící AI do firemních procesů nebo pracovníci připravující data pro AI.
👉 Současně v USA meziročně o 70 % vzrostl počet pracovních míst vyžadujících AI gramotnost. Analýza vychází z dat sítě s více než 1,3 miliardy členů.
Ještě zajímavější je ale změna uvnitř již existujících profesí.
- Podle analýzy pracovních nabídek portálu JenPráce.cz vzrostl mezi lety 2022 a 2024 počet inzerátů se zmínkou o umělé inteligenci o 355 %. Mezi roky 2024 a 2025 následoval další růst téměř o 175 %.
- Za prvních sedm měsíců roku 2026 bylo takových inzerátů už o 19 % více než za celý rok 2025. Přitom více než 82 % analyzovaných pozic se zmínkou o AI nemělo umělou inteligenci přímo v názvu.
- Objevovala se až v pracovní náplni například u obchodníků, klientských poradců, marketérů, finančních analytiků nebo pracovníků zákaznické podpory.
Jde o data jednoho pracovního portálu, nikoli o statistiku celého českého trhu. Dobře ale ukazují podstatnou změnu: AI se z názvů specializovaných pozic přesouvá do požadavků na běžné zaměstnance.
V Česku používá AI přes polovinu velkých firem
Současně není namístě tvrdit, že AI už změnila každé české pracoviště.
Podle dat Eurostatu za rok 2025 používalo alespoň jednu technologii umělé inteligence 17,6 % českých podniků s nejméně deseti zaměstnanci.
Rozdíly podle velikosti firmy jsou ovšem výrazné. Mezi malými podniky byl podíl 13,4 %, mezi středními 28,8 % a mezi velkými firmami už 54,1 %. New-collar trend tak nebude postupovat všude stejným tempem.
- 1,3 milionu nových AI-enabled pracovních míst eviduje LinkedIn globálně za poslední dva roky.
- 17,6 % českých podniků s alespoň deseti zaměstnanci používalo v roce 2025 AI.
- U velkých českých podniků to bylo už 54,1 %.
- 39 % současných dovedností pracovníků se podle zaměstnavatelů oslovených World Economic Forum do roku 2030 promění nebo zastará.
Firmy se méně dívají na titul, více na konkrétní dovednosti
S new-collar trendem úzce souvisí takzvaný skills-based hiring – tedy výběr lidí podle toho, co skutečně umějí, nikoli primárně podle názvu předchozí pozice nebo dosaženého vzdělání.
👉 Pro Česko přináší zajímavý údaj LinkedIn Skills Signal 2025. Pokud jsou pracovníci párováni s příležitostmi podle svých dovedností namísto předchozí pracovní pozice, v Česku v průměru splňují předpoklady pro dalších 2,5 role.
👉 Z pohledu zaměstnavatele může hledání podle dovedností oproti tradičnímu pohledu na pracovní historii rozšířit potenciální okruh talentů přibližně 4,3krát.
Neznamená to, že vzdělání přestává být důležité. U řady regulovaných nebo vysoce odborných profesí zůstane zásadní. U jiných pozic ale může postupně ztrácet roli univerzálního síta, pokud firma dokáže schopnosti kandidáta ověřit jiným způsobem.
Podobný přístup dává smysl také při rozvoji stávajících zaměstnanců.
Člověk totiž nemusí měnit profesi, aby se jeho hodnota pro firmu výrazně změnila. Někdy stačí rozšířit odbornost o technologickou vrstvu a naučit se nově pracovat s úkoly, které už dobře zná.
Paradox AI: s technologiemi roste cena lidského úsudku
Mohlo by se zdát, že čím více AI firmy používají, tím více budou rozhodovat především technické schopnosti. Dostupná data ale ukazují složitější obraz.
👉 Future of Jobs Report 2025 od World Economic Forum vychází z odpovědí více než tisícovky velkých zaměstnavatelů zastupujících přes 14 milionů pracovníků v 55 ekonomikách. AI a big data označují firmy za nejrychleji rostoucí oblast dovedností.
👉 Současně však sedm z deseti zaměstnavatelů považuje analytické myšlení za základní schopnost.
👉 Mezi dovednostmi, jejichž význam má dál růst, jsou také kreativní myšlení, flexibilita, odolnost, leadership a sociální vliv.
Technologie tedy nemusí lidské schopnosti pouze nahrazovat. U části profesí může jejich hodnotu naopak zvýšit.
Pokud AI zvládne vytvořit deset návrhů řešení během několika sekund, větší cenu má člověk, který dokáže poznat, který návrh je správný, který je nesmyslný a který může firmě způsobit problém.
Právě tato proměna navazuje i na širší otázku, jak AI mění strukturu firem a roli specialistů a manažerů.
👉 Automatizace části práce totiž nemusí znamenat zánik celé profese. Často spíš posouvá její těžiště od rutiny k rozhodování, kontrole, odpovědnosti a práci s lidmi.
Jak poznat dobrého new-collar kandidáta při pohovoru
Pro náboráře bude postupně méně užitečná obecná otázka „Umíte pracovat s AI?“.
Kladně na ni může odpovědět téměř každý. Výrazně více napoví konkrétní situace.
Firma se může kandidáta zeptat:
- Jaký konkrétní pracovní úkol jste pomocí AI zrychlil nebo zlepšil?
- Co z výsledku AI jste následně kontroloval a proč?
- Setkal jste se s chybným výstupem? Jak jste ho poznal?
- U jakého úkolu byste AI naopak nepoužil?
- Jak byste vysvětlil výsledek AI kolegovi nebo klientovi, který technologii nezná?
Tím se současně prověří technologická gramotnost, odbornost, kritické myšlení i komunikace.
Právě jejich kombinace je pro new-collar práci podstatnější než znalost konkrétního nástroje, který může být za rok nahrazen jiným.
Podobně by firmy měly přemýšlet o pracovních inzerátech.
Pokud titul nebo přesný název předchozí pozice nejsou pro výkon práce skutečně nutné, může příliš úzký požadavek zbytečně vyřadit lidi, jejichž schopnosti jsou pro práci vhodné.
AI gramotnost se může stát podobným základem jako práce s počítačem
New-collar trend nakonec nemusí znamenat vznik další jasně oddělené kategorie zaměstnanců. Spíš ukazuje, že se mění samotná definice kvalifikace.
Ještě před několika lety se schopnost pracovat s AI týkala především technologických specialistů.
Dnes proniká do marketingu, obchodu, HR, financí, administrativy nebo zákaznické péče. Zároveň ale platí, že znalost technologie bez odbornosti a úsudku má omezenou hodnotu.
„Samotná informace, že uchazeč používá AI, bude mít postupně stále menší vypovídací hodnotu. Rozhodující bude, jak ji dokáže využít v konkrétní profesi. Pro zaměstnavatele nebude podstatné jen to, zda kandidát nějaký AI nástroj zná, ale zda mu pomáhá řešit reálné pracovní úkoly a zda má dostatečnou odbornost a úsudek na to, aby dokázal rozpoznat chybný nebo nepoužitelný výstup,“ shrnuje Michal Španěl.
Pro člověka na trhu práce je proto praktičtější otázka než „Nahradí mě AI?“ spíše: Kterou část své odbornosti dokážu díky AI znásobit – a kterou lidskou schopnost musím dál rozvíjet sám?
Pokud vás zajímá i opačná strana problému, tedy které činnosti může technologie postupně přebírat, přečtěte si jak reagovat, když AI mění vaši profesi.
Často se ptáte
Co znamená pojem new-collar pracovník?
New-collar pracovník spojuje odborné znalosti s praktickým využíváním moderních technologií, například umělé inteligence.
Důležité přitom nejsou jen technické dovednosti, ale také schopnost komunikovat, kriticky přemýšlet, řešit problémy a posoudit, zda je výstup technologie skutečně správný a použitelný.
Musí new-collar pracovník pracovat v IT?
Nemusí. New-collar přístup se může týkat například účetních, personalistů, obchodníků, marketérů, techniků nebo pracovníků zákaznické péče.
Podstatné je, že člověk dokáže technologie využít ve své konkrétní profesi a propojit je s vlastní odborností.
Je pro new-collar pozice nutná vysoká škola?
Ne vždy. U řady pozic mohou mít větší význam konkrétní dovednosti, praxe a schopnost doložit, co uchazeč skutečně umí.
U regulovaných nebo vysoce odborných profesí ale samozřejmě zůstává požadované vzdělání nebo kvalifikace nutností.
Jak mohou firmy ověřit, že kandidát opravdu umí pracovat s AI?
Nejlépe na konkrétním pracovním úkolu. Kandidát by měl umět vysvětlit, k čemu AI použil, jak zkontroloval výsledek, co upravil a kde naopak technologii nepovažuje za vhodnou.
Tím firma ověří nejen znalost nástroje, ale také odbornost, úsudek a schopnost řešit reálné situace.
