Pracovní doba se dá většinou upravit, když mám něco důležitýho mimo práci. Není to sice samozřejmost, ale většinou mi vyjdou vstříc, což se cení.
Na porady už jsem si zvykl, ale je jich vážně moc. Pořád nějaké sezení a debaty, ale k výsledku to moc nevede. Přitom práce by se udělala líp, kdyby na to byl ten čas.
Když by vedoucí častěji pochválili nebo řekli, že je to dobře odvedená práce, člověka by to potěšilo a měl by větší chuť dělat naplno.
Pracovní dobu si mohu nastavit podle toho, jak potřebuji. Nemusím se držet žádného pevného rozvrhu. Můžu pracovat, jak mi to vyhovuje. Je to skvělý systém, který mi sedí.
Na uznání za práci se tady moc nehraje. Ať se snažíte sebevíc, málokdo si toho všimne. Vedoucí si spíš všimnou, když je něco špatně.
Když je nějaká akce, lidi se víc poznají a líp se jim pak spolu dělá. Chtělo by to občas nějakou společnou akci na stmelování.
Pracovní kolektiv je tady hodně stálý. Je to příjemné, protože to znamená, že lidé tu jsou rádi a nepotřebují práci měnit. Líp se s nimi pak spolupracuje, když víte, že tu zůstanou.
Na zlepšení pracovních podmínek tady vážně čekáme věčnost. Když si o něco zažádáme, odpověď přijde často až po týdnech nebo vůbec. Do toho přibývá zbytečná administrativa a schvalovací procesy, takže se člověk pořádně k práci ani nedostane. Kdyby se to dalo nějak urychlit, hodně by to pomohlo, ale takhle se to pořád jen vleče.
Když jsou zdroje na řešení problémů nedostatečné, trvá to déle, než by muselo. Více zdrojů by pomohlo překonávat překážky rychleji a s menším stresem. Každý by tak mohl být efektivnější a soustředěnější na svou práci.
Takto může vypadat vaše recenze
Takto může vypadat vaše recenze
Takto může vypadat vaše recenze